Výňatky jiné - Zdrava vyziva

Zpravidla příliš neškodí sníst příležitostně trochu uvařené potravy (nikdy však upečené) za předpokladu, že jíme i dostatečné množství stravy syrové.

Žádný lék na světě nemůže dodat krvi něco, čím by se mohly provést trvalé opravy na našem těle.

I při jedení čtyř nebo pěti velkých porcí denně může být tělo vyhladovělé nedostatkem životně důležitých látek a porušením rovnováhy enzymů.

Ovocné šťávy jsou čističi našeho těla, jestliže jsou plody zralé. Jedno jablko denně a nepotřebuješ lékaře platí ale jen tenkrát, když mimoto bohatě jíme jinou syrovou stravu. Ovocné plody – až na tři nebo čtyři výjimky – byste neměli jíst společně se škroby nebo produkty z cukru. Ovoce opatří tělo všemi potřebnými cukry a uhlovodany.

Zeleninové šťávy jsou naproti tomu stavitelé a obnovovatelé našeho těla. Obsahují všechny aminokyseliny, minerálie, soli, enzymy a vitamíny, které lidské tělo potřebuje za předpokladu, že se pijí čerstvé, syrové, bez konzervačních prostředků, a že jsou správně extrahovány.

Konec konců je syrová potrava tou potravou, která je lidem určená. Ne každý je však schopen svůj dlouholetý zvyk jíst vařenou, denaturovanou stravu ze dne na den změnit a místo toho jíst potravu syrovou. Takové náhlé přeorientování může vést také k poruchám, kterým postižený pravděpodobně nerozumí, které však mohou být velice užitečné. Za takových okolností je rozumné poradit se s někým, kdo má již zkušenosti s reakcemi na změnu způsobu výživy.

V každém případě jsou čerstvé zeleninové šťávy, jako doplněk každé výživě, užitečné, zvláště pak tenkrát, když se nestravujeme příliš zdravě, to znamená, že jíme všechno, co nám chutná.

Jestliže i váš způsob výživy postrádá plánování, mají pro vás šťávy životně důležitý význam, protože zásobují tělo živými elementy a vitamíny, kterých je ve vařených a zpracovaných potravinách nedostatek.

Naproti tomu může být stoprocentní výživa syrovou stravou bez čerstvých šťáv nedostatečná. Toto je zdůvodněno tím, že překvapivě velká část molekul, ze kterých jsou složeny živiny v syrové potravě, je použita zažívacím ústrojím jako pohonná látka pro trávení a vstřebávání potravy, což trvá zpravidla dvě až tři hodiny po každém jídle. Tyto molekuly sice dodávají tělu živiny, ale zčásti jsou použity také jako "palivo", takže jen část zůstává k dispozici pro regeneraci buněk a tkání.

Důležité je, abyste pili své šťávy denně čerstvé, bez ohledu na to, jakým způsobem byly extrahovány. Čím lepším způsobem šťávu extrahujete, tím je přirozeně účinnější.

Enzymy jsou popisovány jako komplexní substance, které nám umožní potravu strávit a přijmout do krve. Enzymy však nejsou žádnou hmotnou "substancí", ale nehmatatelnou, magnetickou, kosmickou energií principu života, která je úzce spojena se všemi akcemi a činnostmi každé molekuly lidského těla, rostliny a každé formy života. Jestliže jsme si tohoto jasně vědomi, pak také víme, proč si máme naši potravu vybírat s rozumem a šikovností a proč má být syrová, nevařená a nezpracovaná.

Enzymy jsou citlivé na teplotu vyšší než 45 °C. Při teplotě vyšší než 50 °C začnou být těžkopádné stejně jako lidské tělo v horké lázni. Při teplotě 54 °C vyhasne většině enzymů život.

V semenech enzymy dřímají. Za odpovídajících podmínek zůstávají stovky, ba tisíce roků v polospánku. Příkladem toho jsou pšeničná zrna v pyramidách, která neztratila svou klíčivost. Také v mrtvých tělech prehistorických zvířat, která byla nalezena v severních oblastech země, jako na Sibiři a v jiných zledovatělých krajinách, byla zjištěna spousta enzymů. Tato zvířata rychle zamrzla asi před 50 000 lety během neočekávaného zledovatění a jejich enzymy se staly ihned aktivními, jakmile svaly roztály na tělesnou teplotu. Enzymy mohou být beze ztrát konzervovány při nízkých teplotách.

Život jako takový nemůžeme vysvětlit, proto popisuji enzymy jako princip kosmické energie nebo jako vibraci (chvění), které vyvolají v molekulách chemické pochody, změny a reakce, aniž by se samy během tohoto procesu změnily, zničily nebo spotřebovaly. Jinými slovy řečeno, enzymy jsou katalyzátory a jako takové podporují pochody a změny, aniž by samy změnily svou podstatu.

Po tomto krátkém vysvětlení jste jistě schopni zhodnotit, jaký význam má rozum, logika a inteligence při volbě potravin, kterými živíte své tělo. Má to být potrava nejen syrová, ale také potrava, která má být. jedena a připravována tak, aby rychlým a účinným způsobem vyživovala buňky a tkáně vašeho těla.

Obnovování (regenerace) je zákonem života.

Jestliže denně opatříme našemu tělu elementy, ze kterých je samo složeno, můžeme se těšit dobrému zdraví za předpokladu, že věnujeme přiměřenou pozornost a ohled druhé části našeho bytí, naší duli a duševnu.

Ani ta nejlepší strava na světě nezabrání chátrání našeho těla, jestliže jsme ustavičně vystaveni zlobě, strachu, starostem, zklamání a negativním stavům naší mysli.

Bez znalosti zásad, týkajících se konzumace čerstvých syrových ovocných a zeleninových šťáv, byste se pravděpodobně zeptali:

Odpověd’ je jednoduchá:

Pevná strava vyžaduje daleko delší trávicí pochody, než jsou její živiny dány k dispozici tělesným buňkám a tkáním. Vláknina nemá v pevné stravě téměř žádnou výživnou hodnotu, ale během střevní peristaltiky (pohybu střev) působí jako metla.

Je dobře známo, že celer vzhledem k vysokému obsahu chloridu sodného, je naší nejlepší potravou za extrémních veder. Sníst celý celer vyžaduje tak mnoho času na strávení, že nás vedro přemůže dříve, než se dostaví jeho blahodárný účinek. Jestliže však vypijeme sklenici nebo půl litru čerstvé, syrové celerové šťávy, dostaví se účinek velmi rychle. Tím se stane např. úmorné vedro na poušti daleko snesitelnějším.

Ovoce, saláty a zelenina obsahují značné množství vlákniny. V této vláknině jsou uzavřeny životně důležité živiny, které potřebujeme.

Tyto molekuly v čerstvých syrových šťávách a jejich enzymy přispívají k rychlé výživě buněk a tkání, žláz, orgánů a všech částí těla.

Vláknina ovocných plodů, salátů a zeleniny je stejně hodnotná. Jestliže jíme potravu syrovou, nevařenou a nezpracovanou, podporuje její vláknina práci zažívacího ústrojí. Při vaření potravy zničí horko všechen život. Vláknina, která přehřátím ztratila svůj magnetismus a stala se neživou, působí potom jako špinavý mop, který sice střeva čistí, ale příliš často zanechá na jejich stěně vrstvu hlenu. Během času se hlen hromadí, zahnívá a zapříčiňuje toxémii. Tlusté střevo se stává lenivým, což má za následek zácpu, záněty, divertikulózu a jiné poruchy.

Šťávami, které extrahujete z čerstvých syrových plodů a zeleniny, můžete opatřit všechny buňky a tkáně svého těla lehce stravitelnými a vstřebatelnými prvky a enzymy z potravin, které potřebují.

Všimněte si, že říkám enzymy z potravin. Tím jsou míněny enzymy v naší stravě. Buňky a tkáně našeho těla mají své vlastní enzymy, které pomáhají potravu strávit a vstřebat. Mimoto je každá buňka našeho těla enzymy bohatě opatřená.

Nevěřte proto, že čerstvé syrové šťávy jsou koncentrované potraviny nebo jen lék. Jsou to jedny z našich nejméně koncentrovaných potravin, a přece jsou nejvýživnější.

Kravské mléko vede mimoto k chorobám z nachlazení kapáním z nosu, k chorobám krčních a nosních mandlí, stejně jako k průduškovým potížím – zatímco karotková šťáva je jeden z nejlepších prostředků, jak hleny odstranit!

Přílišná tvorba hlenů v těle, jako následek konzumace velkého množství kravského mléka, se netýká jen mladých lidí. U dospělých je tento účinek většinou ještě horší. S přibývajícím věkem je tělesná odolnost menší než u mladé generace.

Jestliže chcete pít mléko (což vám nedoporučuji), pak existuje jedno mléko, které je lidským zažívacím ústrojím lépe snášeno než kravské mléko. Je to syrové kozí mléko. Syrové kozí mléko není skoro vůbec hlenotvorné. Jestliže dojde k zahlenění po kozím mléce, je to obyčejně zapříčiněno předešlou konzumací většího množství škrobových a cukrových produktů, ne však kozím mlékem. Toto mléko se musí pít syrové, nesmí se ohřát na vyšší teplotu než 48 °C a nesmí se pasterizovat.

Mléko se všeobecně považuje za nejdokonalejší potravu. Poloviční pravda je horší než úmyslná lež. Mléko v lidské výživě je potravou, která tvoří nejvíc hlenů. Podle mých zkušeností je od dětství až do stáří tou nejzáludnější příčinou nachlazení, chřipek, průduškových potíží, astmatu, senné rýmy, zápalu plic, tuberkulózy, kožních chorob a zánětu vedlejších nosních dutin.

Mléko je potravou určenou pro mláďata od porodu až do doby, kdy jsou tak vyvinutá, že mohou přijímat přírodní potraviny. Kravské mléko nebylo nikdy určeno pro lidské mládě! Příroda ho plánovala jako potravu pro telátka! Potrava dítěte je tehdy přirozená, jestliže se jedná o mléko jeho matky. Toto mléko obsahuje vodu, přírodní cukry, soli, aminokyseliny, hormony, vitaminy a ty prvky, které potřebuje jeho malé tělo k růstu.

Jednou z nejdůležitějších účinných látek v mléce je substance kasein; dodává velký počet aminokyselin k tvorbě bílkovinných molekul, nutných ke stavbě dětského těla. Kasein je obsažen jen v mléce a ve vejcích.

Dalším důležitým bodem, který se často přehlíží, je obsah fosforu v mléce. Fosfor je kyselinotvorný prvek a kravské mléko ho obsahuje skoro o 50 % víc než mléko mateřské. Mimoto je v obou druzích mléka rozdílný poměr fosforu a síry.

Už syrové kravské mléko není nic dobrého. Ale dávat dětem a nemocným pasterizované mléko je, podle mého mínění a zkušeností, neuvěřitelná hloupost.

Pasterizování mléka bylo zavedeno, až se z mléka stal „Big business“. Je prakticky nemožné manipulovat s velkým množstvím mléka a mléčných výrobků a transportovat je do velkých vzdáleností, aniž by se nezkazily. To nese s sebou přirozeně finanční ztrátu. Otázka výživné hodnoty se tedy podřídila profitům. Byly ustanoveny zákony, chránící tyto zisky bez ohledu na ztrátu výživné hodnoty potraviny.

Naneštěstí je politická mašinérie stále víc řízena myšlenkou zisku než etickou integritou. Kdyby byla integrita v popředí, muselo by se věnovat víc pozornosti ničení živých elementů v naší potravě pasterizací. To by však vyžadovalo vzdělávací metody, které by přesahovaly chápavost dnešních politiků.

Stačilo by dokázat, že pasterizace mléka neznamená vůbec ochranu, zdraví jednotlivce nebo společnosti, ale že vlastně chrání mléko před zkysáním.

Tvrzení, že mlékem se přenášejí nemoci, čemuž se pasterizováním zabrání, je úplná a totální nepravda. Pasterizování neusmrcuje ani tyfové bakterie, ani Coli-bakterie (střevní bakterie), ani bacily tuberkulózy. Aby se usmrtily choroboplodné bakterie, muselo by se mléko zahřát na teplotu mezi 90 °C a 110 °C. To by však zabraňovalo tvorbě smetany v láhvovém mléce a znamenalo velkou nevýhodu z hlediska obchodního.

Děti, které neustále trpěly chorobami z nachlazení, se staly zdravějšími a silnějšími, jestliže se mléko nahradilo syrovou karotkovou šťávou nebo jinými šťávami. Jejich nachlazení zmizela.

Dospělí, kteří trpěli astmatem, sennou rýmou nebo jinými stavy zahlenění, reagovali okamžitě na vynechání mléka z jejich výživy, a to hlavně v tom případě, jestliže byly vynechány i škrobové výrobky. Existuje reklama, že mléko je nutnou součástí lidské výživy. Jestliže některý zdravotník jeho pití doporučuje, je to známka neznalosti zákonů fyziologie výživy a známka nepochopení základní příčiny nadměrného zahlenění organizmu.

Neexistuje žádný člen živočišné říše, který by se živil mlékem, jestliže byl jednou odstaven. Jenom člověk je tak nerozumný a přehlíží, že konzumace mléka je příčinou mnoha jeho chorob.

Příroda vybavila mléko každého druhu zvířat takovými substancemi, které jsou nejvhodnější pro růst jeho potomků. Je nespornou skutečností, že mléko použité jako potrava v kojeneckém věku zachová život. Nepopírá se také, že lze vzácně pozorovat, jak telátko pije od kozy, koťátko od fenky nebo štěňátko od klisny. Máme dokonce záznamy o tom, že gorila kojila dítě. To jsou však nouzové případy v přírodě, a nikoliv běžný způsob výživy.

Vždycky jsem byl toho názoru, že by se měla vyučovat od mateřské školky přes všechny školní třídy anatomie člověka a fyziologie výživy – a je pro to pádný důvod. Jde o význam vědy o životě v našich potravinách a o význam života v zelenině a ovoci pro výživu lidského těla a regeneraci jeho buněk a tkání.

Dále zastávám názor, že by se touto tematikou měla zabývat každá žena, než otěhotní, nebo hned jakmile zjistí, že je těhotná, aby mohla čelit problémům, které na ni čekají. Její vlastní výživa má teď dva úkoly. Musí nejen živit své vlastní tělo tak, aby potrava byla dokonale vstřebána a aby vylučovací procesy probíhaly účinně, ale musí navíc mít k dispozici správný druh potravy, aby dětské tělo mohlo správně růst.

Je sice pravda, že kravské mléko obsahuje velké množství důležitého vápníku, ale ostatní prvky, ze kterých je mléko složeno, jsou v tak nevyváženém vztahu k potřebám lidského těla, že prakticky zničí ty výhody, které by vápník tělu poskytl.

Jestliže je mléko pasterizované, je to dostatečný důvod k tomu, abychom ho vůbec nepili. Pasterizované mléko, které pijí maminky v těhotenství, je asi hlavní příčinou ztráty jejich zubů, jestliže jí málo, nebo vůbec žádnou syrovou potravu a nepijí zeleninové šťávy.

V syrové zelenině, salátech a ovoci je jak vápník, tak všechny ostatní důležité látky, které potřebuje matka i nenarozené dítě. Aby je však obdrželi v dostatečném množství, musí být doplněny syrovými šťávami, jako například šťávou karotkovou nebo směsí karotka-špenát.

Novorozeně potřebuje mateřské mléko. Jestliže není k dispozici, přichází v úvahu mléko kozí, které je mu svým chemickým složením nejvíc podobné. Nesmí být ovšem pasterizované a nemělo by se ohřívat na vyšší teplotu než 36 °C. Po prvních třech nebo čtyřech týdnech se k němu může přidat čerstvě připravená šťáva z karotky. Začne se čtvrtinou šťávy a třemi čtvrtinami mléka a podíl šťávy se zvolna zvětšuje. Tento postup se osvědčil.

Sójové mléko a jiná rostlinná mléka přišla v posledních letech do módy. Protože neobsahují žádné živočišné substance, považují se za dobrou náhradu zvířecího mléka. Sójové výrobky mají však v lidském zažívacím ústrojí kyselinotvorný účinek, přestože při pokusech v laboratoři lze dosáhnout alkalickou reakci. Následující srovnání sójového mléka s mlékem mateřským a kravským je velmi poučné.

Mateřské mléko obsahuje 87% vody, kravské mléko skoro také, zatím co sójové mléko má jen 10% vody. Tím, že se při výrobě přidá k sójovému mléku voda, nepřemění se na vodu organicky vázanou. Mateřské mléko obsahuje asi 1,5 % bílkovin, kravské mléko 3,5 % a sójové mléko víc jak 33 %. Uhlohydrátů ve formě přírodních cukrů je v mateřském mléce 6 %, v kravském mléce skoro 5 %, kdežto sójové mléko je složeno z více než 33 % škrobových sacharidů. Mateřské mléko obsahuje 4 % tuku, kravské 3 % až 4 % a sójové mléko skoro 17 %.

Jestliže srovnáme chemické složení mateřského mléka se sójovým, zjistíme, že druhé má o 170 % víc fosforu a o 400 % víc síry. Oba tyto prvky jsou kyselinotvorné. Naproti tomu obsahuje mateřské mléko o 3500 % víc chlóru – čisticího prostředku – než mléko sójové.

Jestliže jsou šťávy správně připravené – čerstvě vytlačené, z čerstvého ovoce a zeleniny dobré kvality – bude mít dítě silné, zdravé, vitální a proti chorobám značně odolné tělo. Protože dítě roste, můžeme šťávy doplnit jemně strouhanou syrovou zeleninou a ovocem.

Vařená nebo konzervovaná strava, jídla z obilí nebo moučné výrobky nemohou vybudovat zdravé tělo. Je přirozené, že tělo si najde prostředky a cesty v podobě horečky, vyrážky nebo nemoci, aby se zbavilo odpadových látek z devitalizovaných potravin.