Volné radikály - Zdrava vyziva

Volné radikály jsou v podstatě atomy či skupiny atomů s nepárovým počtem elektronů, tedy s jedním elektronem navíc. To je činí vysoce nestabilní a reaktivní. Takovéto atomy se rychle navazují na další, kterým berou po jednom elektronu, a tak i je přeměňují na volné radikály. To spouští řetězovou reakci.

Volné radikály se tvoří jako vedlejší produkt látkové výměny, když se působením kyslíku rozdělí molekuly, které obsahovaly slabá spojení atomů a jejich elektrony se tak začnou snažit vázat na ostatní. Vzniklé radikály bývají velmi nestabilní a agresivní a tím, že vytrhávají elektrony z ostatních atomů či molekul, poškozují buňky našeho organismu. Tvorba volných radikálů je tedy primárně způsobena kyslíkem – prvkem, který nutně potřebujeme pro život. Produkci volných radikálů se tedy nedá úplně zabránit.

Tvorba volných radikálů se v našem těle děje běžně v přirozeném procesu. Existují ale vlivy, které dokáží produkci volných radikálů několikanásobně zvýšit, a na které už tělo samo nestačí. Jsou jimi:

Cigaretový kouř

Znečištění životního prostředí

Radiace

Drogy a alkohol

Pesticidy

Průmyslová rozpouštědla

Ozón

Často se dočtete, že i cvičení způsobuje vznik volných radikálů. Ano, je to pravda, ale jedná se o normální proces v lidském těle, na který tělo reaguje samo zvýšenou tvorbou vlastních antioxidantů. U vnějších škodlivých vlivů to tak bohužel nefunguje.

Volné radikály poškozují či ničí buňky, což vede ke vzniku různých nemocí. Volnými radikály jsou ohrožené všechny buňky, které ke svým procesům potřebují kyslík. Nejhorší volné radikály jsou schopné v jádrech a membránách buněk zničit molekuly nukleových kyselin, proteinů, sacharidů a lipidů. Volné radikály atakují tyto důležité makromolekuly, což vede k narušení rovnováhy. Mutace a ničení buněk pak vyústí v srdeční choroby, různé typy rakoviny, či předčasné stárnutí. Přemíra volných radikálů také přispívá ke zhoršení zánětlivých stavů a přitížení, pokud zrovna organismus bojuje s infekcí. Tělo má svůj vlastní obranný mechanismus proti tvorbě a šíření volných radikálů – antioxidanty.

Antioxidanty jsou molekuly, které se spárují s volnými radikály a zastaví tak nebezpečnou řetězovou reakci. V podstatě „darují“ jeden svůj elektron radikálu, čímž zastaví jeho ničivé tažení. Antioxidanty jsou výjimečné svou schopností stability i bez jednoho elektronu. Tedy tím, že se podělí o jeden svůj elektron s volným radikálem, se zároveň samy nepromění ve volný radikál. Naše tělo se umí samo bránit volným radikálům, především díky tvorbě enzymů s antioxidačními účinky. Jejich počet však není neomezený. Zejména pokud jsme vystaveni škodlivým faktorům, potřebujeme získat zvýšenou dávku antioxidantů ze stravy (nově z molekulárního vodíku).

Hlavní antioxidanty, mezi něž patří např. vitamín C a E, beta karoten a selen, si už tělo vyrobit neumí. Je tedy nutné je dodat v jídle.

Vitamín E – nejběžnější antioxidant, vůbec nejefektivnější v přerušení řetězové reakce volných radikálů

Vitamín C – nejúčinnější při boji s volnými radikály způsobenými kouřením či znečištěním. Současně se podílí na recyklaci vitaminu E jako antioxidantu

Poslední termín, který je vhodné znát. K oxidačnímu stresu dochází, když nastane nerovnováha mezi produkcí volných radikálů a schopností těla vyrovnat jejich škodlivé účinky neutralizací antioxidanty. Dostaví se oxidační stres a dochází k poškození a ničení buněk.