Mléko - Zdrava vyziva

ZDRAVÁ VÝŽIVA
podle knih Dr. Normana W. Walkera, D.Sc. 1886 - 1985
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Mléko

Zdraví

Mléko v lidské výživě je potravou, která tvoří nejvíc hlenů.

Je nejzáludnější příčinou nachlazení, chřipek, průduškových potíží, astmatu, senné rýmy, zápalu plic, tuberkulózy, kožních chorob a zánětu vedlejších nosních dutin.

Jednou z nejdůležitějších účinných látek v mléce je substance kasein; dodává velký počet aminokyselin k tvorbě bílkovinných molekul, nutných ke stavbě dětského těla. Kasein je obsažen jen v mléce a ve vejcích. Kravské mléko je podstatně hustší než mléko mateřské a obsahuje o 300% víc kaseinu. Má zdvojnásobit váhu telátka v šesti až osmi týdnech, zatímco tělo dítěte potřebuje šest až sedm měsíců, aby svoji váhu zdvojnásobilo. Kravským mlékem se tělo telátka buduje tak, aby v dospělém stavu dosáhlo 450 až 900 kg váhy. Kravské mléko nebylo nikdy určeno pro lidské mládě!

Už syrové kravské mléko není nic dobrého. Ale dávat dětem a nemocným pasterizované mléko je, podle mého mínění a zkušeností, neuvěřitelná hloupost.

Pasterizování mléka bylo zavedeno, až se z mléka stal „Big business“. Je prakticky nemožné manipulovat s velkým množstvím mléka a mléčných výrobků a transportovat je do velkých vzdáleností, aniž by se nezkazily. To nese s sebou přirozeně finanční ztrátu. Otázka výživné hodnoty se tedy podřídila profitům. Stačilo by dokázat, že pasterizace mléka neznamená vůbec ochranu zdraví jednotlivce nebo společnosti, ale že vlastně chrání mléko před zkysáním. Tvrzení, že mlékem se přenášejí nemoci, čemuž se pasterizováním zabrání, je úplná a totální nepravda. Pasterizování neusmrcuje ani tyfové bakterie, ani Coli-bakterie (střevní bakterie), ani bacily tuberkulózy. Aby se usmrtily choroboplodné bakterie, muselo by se mléko zahřát na teplotu mezi 90 °C a 110 °C. To by však zabraňovalo tvorbě smetany v láhvovém mléce a znamenalo velkou nevýhodu z hlediska obchodního.

Existuje reklama, že mléko je nutnou součástí lidské výživy. Jestliže některý zdravotník jeho pití doporučuje, je to známka neznalosti zákonů fyziologie výživy a známka nepochopení základní příčiny nadměrného zahlenění organizmu.

Neexistuje žádný člen živočišné říše, který by se živil mlékem, jestliže byl jednou odstaven. Jenom člověk je tak nerozumný a přehlíží, že konzumace mléka je příčinou mnoha jeho chorob (např. chorobami z nachlazení, astma, senná rýma nebo jinými stavy zahlenění).

Je sice pravda, že kravské mléko obsahuje velké množství důležitého vápníku, ale ostatní prvky, ze kterých je mléko složeno, jsou v tak nevyváženém vztahu k potřebám lidského těla, že prakticky zničí ty výhody, které by vápník tělu poskytl. Jestliže ie mléko pasterizované, je to dostatečný důvod k tomu, abychom ho vůbec nepili. Pasterizované mléko, které pijí maminky v těhotenství, je asi hlavní příčinou ztráty jejich zubů, jestliže jí málo, nebo vůbec žádnou syrovou potravu a nepijí zeleninové šťávy. V syrové zelenině, salátech a ovoci je jak vápník, tak všechny ostatní důležité látky, které potřebuje matka i nenarozené dítě. Aby je však obdrželi v dostatečném množství, musí být doplněny syrovými šťávami, jako například šťávou karotkovou nebo směsí karotka-špenát.

Novorozeně potřebuje mateřské mléko. Jestliže není k dispozici, přichází v úvahu mléko kozí, které je mu svým chemickým složením nejvíc podobné. Nesmí být ovšem pasterizované a nemělo by se ohřívat na vyšší teplotu než 36 °C. Po prvních třech nebo čtyřech týdnech se k němu může přidat čerstvě připravená šťáva z karotky. Začne se čtvrtinou šťávy a třemi čtvrtinami mléka a podíl šťávy se zvolna zvětšuje. Tento postup se osvědčil.

Mateřské mléko obsahuje 87% vody, kravské mléko skoro také, zatím co sójové mléko má jen 10% vody. Tím, že se při výrobě přidá k sójovému mléku voda, nepřemění se na vodu organicky vázanou. Mateřské mléko obsahuje asi 1,5% bílkovin, kravské mléko 3,5% a sójové mléko víc jak 33%. Uhlohydrátů ve formě přírodních cukrů je v mateřském mléce 6%, v kravském mléce skoro 5%, kdežto sójové mléko je složeno z více než 33% škrobových sacharidů. Mateřské mléko obsahuje 4% tuku, kravské 3% až 4% a sójové mléko skoro 17%.

Jestliže srovnáme chemické složení mateřského mléka se sójovým, zjistíme, že druhé má o 170% víc fosforu a o 400% víc síry. Oba tyto prvky jsou kyselinotvorné. Naproti tomu obsahuje mateřské mléko o 3500% víc chlóru - čisticího prostředku - než mléko sójové.

Tyto faktory jsou velmi důležité, jestliže uvážíme, že mnoho duševních chorob, neurastenií, sklony k abnormálnímu sexu a jiné  poruchy nervového systému jsou hlavně zaviněny nevyváženým poměrem těchto prvků v potravě. Nedostatek chlóru v sójovém mléku má velký vliv na žaludeční šťávy a může vést k nedostatku kyseliny sírové. Tento nedostatek může dále způsobit poruchy složení a aktivity krve.



Tip: Vybírejte recepty kliknutím na
Napište mi!
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky